Berlín: Symbol rozděleného světa
I když z dělící čáry světa, Berlínské zdi, mnoho nezůstalo, vzpomínky na nedávno padlé komunistické impérium jsou neustále v živé paměti. Ze zbytku Berlínské zdi se v dnešní době stalo malé muzeum a turistická atrakce. Lidé ze všech koutů světa se jezdí dívat na pozůstatky komunistické krutosti, i když z nich zbylo opravdu jen málo.
Malé historické poohlédnutí
Po druhé světové válce byl Berlín, stejně jako celé Německo, rozdělen do čtyř okupačních zón – francouzské, britské, americké a ruské. Zatímco první tři se spojily v jeden celek, ruský kousek tomuto úsilí vytrvale vzdoroval. Celá věc zašla tak daleko, že se Německo i Berlín rozdělilo na dvě samostatné republiky. A co na to obyčejní lidé? Většina z nich viděla, že ruská část po odmítnutí Marshallova plánu se svou poválečnou obnovou a životním standardem silně zaostává za zbytkem Německa, a tak začal masivní úprk z východních částí. Ohnisko ilegálních přechodů hranic leželo v nejtíže uhlídatelné části – Berlíně. Tak vznikla roku 1961 Berlínská zeď.
Víc než pouhá zeď
Berlínská zeď nebyla jenom zdí, byl to celý komplex nanejvýš promyšlených mechanismů, které znemožňovaly úprk. Mezi dvěma zdmi stály ostnaté dráty, hlídací věže, neustále osvětlené pásmo v podobě pískové silnice, po které jezdila motorová vozidla, a nejrůznější vymoženosti, které sem byly umísťovány průběžně, čímž se zeď neustále zdokonovala.
V dnešní době je zeď posprejována výjevy z těch dvaceti osmi let, po které Berlín rozdělovala. V koutcích na nás "vybafne" státní bezpečnost s dalekohledy v ruce, o kousek dál projdeme celnicí a ještě dál se můžeme vyfotit u nápisu Berlín s velkým rudým sluncem nad hlavou. Samozřejmě můžeme se dostat i do muzeí, které popisují historii berlínské zdi a nejrůznější pokusy lidí zdolat ji a uchovávají i některé vzácné exponáty, které k tomu použili – od obrněného auta až po vlastnoručně sestavené letadélko.
Kdo nezažil, nejspíš neuvěří. Berlínská zeď je ideálním místem návštěvy jak pro starší, tak pro mladší. Jedni mohou zavzpomínat a druzí se poučit.
Autor: Redakce PZ
Bohužel zde nejsou žádné komentáře.