Václav Kaplický: Kladivo na čarodějnice
Každý z nás už nejednou v životě slyšel o honu na čarodějnice, který v sedmnáctém století rozpoutala středověká církev. Plápolající hranice, zmučené ženy a hroziví inkvizitoři, hřímající ze svých vyvýšených míst. Hrozné chvíle. Se začátky honu na čarodějnice v českých zemích seznamuje ve své knize Kladivo na čarodějnice i jeden z předních autorů české historické prózy, Václav Kaplický.
Proti čarodějnictví
Proč zrovna Kladivo na čarodějnice? Název románu je převzat ze stejnojmenného dokumentu (Malleus maleficarum), který sloužil jako hlavní teologický a právní spis argumentů, na základě kterých bylo čarodějnictví možné rozpoznat a soudit. Sepsali a vydali jej roku 1488 ve Štrasburgu dva němečtí dominikáni, kteří již tehdy působili jako první inkvizitoři.
Jak to bylo u nás?
Kniha čerpající ze zachovalých spisů a historických dokumentů odhaluje čtenáři podstatu českého honu na čarodějnice. Vypravuje příběh ženy, která byla jako první na našem území nařčena z černé magie. Vernířovská žebračka Schuchová měla za slíbený pytlík mouky zneužít posvěcenou hostii a donést ji selce, která věřila, že se její kráva, když hostii sní, jistě zázračně uzdraví. Žebračka byla ale chycena dřív, než mohla svůj čin provést, a ve chvíli, kdy hostii vyplivla v kostele do kapesníčku, se stala první objetí inkvizičních procesů. Autor ukazuje, jak se tato pošetilost dvou pověrčivých žen stala záminkou k rozpoutání celé série inkvizičních procesů, do kterých byly nakonec vtaženy desítky vážených a hlavně majetných osob. A vyslýchacím způsobům tehdejšího inkvizitora, olomouckého advokáta Boblinga, podlehl každý. Mučením nebo psychickým nátlakem dosáhl tento muž s kamenným srdcem vždycky svého.
Kniha je jedinečnou příležitostí, jak skloubit učení s čtivostí, historii s krásnou literaturou.
Autor: Redakce PZ
Bohužel zde nejsou žádné komentáře.