Vítězslav Nezval: Manon Lescaut

29.3.2009 | autor:

Milostný příběh vypráví o svaté hříšnici i hříšné světici Manon Lescaut a jejím nápadníkovi, rytíři Des Grieux. Život a nespoutaná touha Manon žít ve víru přepychu a flirtu, stejně tak jako intriky Des Grieuxova přítele, kladou mladé dvojici do cesty mnohé překážky. Ty není často jednoduché překonat a příběh končí tragicky.

Hra se odehrává ve Francii osmnáctého století, ve Francii zpustlé rozmařilým životem na jedné straně a plné chudiny na straně druhé. Rytíř des Grieux má od počátku jasný cíl: stát se knězem. Alespoň do té doby než potká Manon. Bláznivě se do ní zamiluje, svoji kněžskou dráhu nechává stranou a jde za ní. Avšak Manonina krása s její vyzívavostí a nechuť k chudobě brzy vykonají své. Manon si nachází obdivovatele, pana Duvala. Ten jí zahrnuje vším, co ji u jejího rytíře schází: penězi, bohatstvím, přepychem. Des Grieux je zmaten, na chvíli se vrací pod vlivem svého přítele Tebergeho do semináře, avšak láska k Manon získává navrch a rytíř nastupuje strastiplnou cestu lásky. Cestu, kde bolest je denním chlebem a radosti přicházejí zřídka.

Příběh spěje k tragédii

Celý příběh se nakonec vyhrotí až do krajnosti, kdy Manon i Des Grieux jsou zatčeni. Vlivem Tibergeho je však rytíř propuštěn na svobodu, zato Manon nucena putovat do vyhnanstcí. Nešťastný Des Grieux ji nedokáže opustit, a tak ji doprovází i na její strastiplné cestě za moře. Manon tak poznává nebývalou bídu, a protože na ni není zvyklá, umírá v přístavní krčmě Des Grieuxovi v náručí.

Nezvalův mimořádný básnický talent, jeho lehkost a výjimečná slovní zásoba zprostředkovává čtenáři neobvyklý zážitek. Příběh komponovaný ve verších jako hra o sedmi obrazech, inspirovaný románem Antoine Prévosta, představuje jednu z nejlepších veršovaných her na české literární scéně.

Manon je můj osud. Manon je můj osud,
Manon je všecko,co neznal jsem dosud.
Manon je první a poslední můj hřích,
nepoznat Manon,nemiloval bych.
Manon je motýl. Manon je včela.
Manon je růže,hozená do kostela.
Manon je všecko,co neztratí nikdy svůj pel,
Manon je rozum,který mi uletěl!
Manon je dítě. Manon je plavovláska.
Manon je první a poslední má láska.
Manon,ach Manon, Manon z Arrasu!
Manon je moje umřít pro krásu...



Autor: Redakce PZ

Facebook Vybrali SME Linkuj Google

Mohlo by Vás také zajímat:

Zpět
Komentáře
Vložit nový komentář

Bohužel zde nejsou žádné komentáře.

Jméno:
Komentář:
Ověření:

© ISSN 1804-106X - online magazín Praktický-život.cz.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího bez souhlasu zakázáno.