Počítačové hry pro malé děti
Od kolika let si myslíte, že je možné, aby se dítě naučilo pracovat s počítačem? A existují vůbec kvalitní programy pro malé děti - třeba od dvou let? Protože sama mám malé děti, pátrala jsem po vhodných možnostech a chci se s vámi o ně v tomto článku podělit.Záleží na přístupu
Na začátku je samozřejmě potřeba odpovědět si na otázku, jak byste rádi, aby vaše děti k počítači přistupovaly. Celkem pochopitelně nás rodiče může výhledově strašit, že naše děti postupně nebudou chodit ven s kamarády, nebudou mít různé zájmy, ale budou trávit čas jen u počítače a počítačových her a kdo nebude mít nejnovější techniku, bude mezi svými vrstevníky „out". Od rodičů starších dětí slýchávám tyto stesky poměrně často. Nakonec jsem si ale řekla, že počítač sám o sobě za tyhle výsledky nemůže. Moje děti se bez něj v budoucnu určitě neobejdou, a proto se s ním potřebují naučit zacházet. Není tedy důvod jim k němu zakazovat přístup.
Projekty pro malé děti
Hledala jsem možnosti, jak jim počítač zpřístupnit více, než aby mi sedíce na klíně bušily do klávesnice, mazaly důležité soubory nebo ho vypínaly ze zásuvky. Kromě chození ven, kreslení, vaření, hraní si s hračkami či s kamarády, jsem tedy dětem chtěla nabídnout do pestré mozaiky i něco s počítačem, co by je rozvíjelo a zároveň bavilo. Pro děti školáky již existují jednoduché počítačové hry nebo malé dětské počítače, já jsem ale hledala něco pro ještě menší děti.
Při hledání na internetu jsem našla tři projekty pro malé děti, o kterých chci napsat více. Je potřeba si uvědomit, že vytvoření kvalitních interaktivních programů plných obrázků stojí mnoho peněz, protože je to programátorsky náročná práce. Proto takové projekty musí být financovány buď ze soukromých zdrojů nadšenců nebo z nějakého grantu na podporu učení či státního zájmu. Anebo jsou - celkem logicky - připraveny jako podpora prodeje určitých výrobků pro děti.
Kostíci a Johančina farma
K posledně jmenovanému příkladu patří webové stránky www.kostici.cz. Ano, vše je založeno na jogurtech Kostících, u kterých děti sbírají magnetky. Samozřejmě si musí každý rodič přebrat, zda mu tato forma nepřekáží či ho přímo neodrazuje. Co však pro mě bylo důležité, že pro děti na těchto stránkách vytvořili opravdu zajímavé a kvalitní aktivity, a stále přibývají další. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že moje děti objevování v Kostíkově moc baví a navštěvují tam různé kamarády. U každého z nich je mnoho možností, na co se dá kliknout a jaké aktivity se díky tomu spustí (jízda na kole podle dopravních značek, skládání puzzle, krmení zvířátek, oblékání pro holky, tajný přístup do bunkru aj.). Objevovala jsem Kostíkov se svými dvouletými dětmi a po pár měsících už samy umí pracovat s počítačovou myší a aktivity částečně samy ovládat.
Několik aktivit a písniček, opět vzniklých jako podpora prodeje, tentokráte pro další jogurty pro děti, najdete na www.jokids.cz, kde se děti ocitnou na Johančině farmě. Pro plnou verzi se ale musíte registrovat.
Hravé učení pro nejmenší
A na závěr si nechám ojedinělý projekt, který vznikl z potřeby jedné maminky a její rodiny, kteří z vlastních zdrojů a případné sponzorské podpory vytvořili nádherné stránky www.hraveuceni.cz. Stránky neslouží jako marketing žádných výrobků a jsou krásně udělané, propracované, promyšlené, a já vám je ráda doporučím. K atraktivnosti stránek pro děti přispívá i to, že komentáře jsou namluvené samotnými dětmi a grafiku zpracovala ilustrátorka Vendula Hegerová (maluje například i pro děti do časopisu Sluníčko).
Najdete zde aktivity pro děti klidně již od jhednoho roku. Když vám děti budou sedět na klíně, můžete se s nimi učit barvy, zvířátka, nová slova z různých oblastí, písničky či říkanky. Aktivity jsou přehledně rozdělené, takže se podle věku a zájmu můžete rozhodnout, na co se s dětmi podíváte.
Děti si po čase samy řeknou, že by si chtěly na počítači hrát. Někdy k němu nejdou několik týdnů a někdy každý den něco objevujeme. Počítač je u nás doma běžnou součástí života, a tak jsem ráda, že již i pro malé děti existují možnosti, jak se díky němu rozvíjet.
Eva Slejšková (více o ní zde)
Foto: archív autorky
Autor: Redakce PŽ
