Jak hledat a najít partnera. Díl druhý: Vzhůru do hledání!
Jste stále ještě svobodní? Jste žena, je vám přes třicet a stále ještě nemáte dítě? Jste muž nebo žena, která nedávno nebo před delším časem ukončila dlouholetý vztah a cítíte se podvedeni nezdarem osudu? Ať už jsou důvody toho, že jste sami bez partnera, jakékoliv, jste na tom stejně jako jsem na tom byla před pár lety já. Podařilo se mi to změnit, a proto vám mohu pro inspiraci předat pár tipů, jak na to. Jak jsem v minulém díle slíbila, podíváme se dnes na to, co jsem musela udělat, abych začala s úspěšným hledáním.
Jednoznačné rozhodnutí najít si partnera
Byla jsem sice v nejlepších letech, avšak bez partnera. Žila jsem v malém městečku. Měla jsem pocit, že všichni muži v mém věku jsou již zadaní. Byla jsem už v takové situaci, že jsem si dělala rejstřík mužů, kteří chodí kolem mého auta u benzinové pumpy. Ten by šel. Ten ne. Ten, když zavřu obě oči. Ten nikdy! Tak to byla zoufalá fáze mého beznadějného čekání. „Takhle to dál nejde, musím s tím něco udělat," padlo moje první jasné rozhodnutí. To bych taky mohla svůj život položit na oltář čekání, ovšem tahle představa se mi vůbec nelíbila.
Zvlášť, když jsem potkávala kamarádky, které to tak se svým životem udělaly. Na nich jsem viděla, že jen čekat, až si jich někdo všimne, nikam nevede. Měla jsem pocit, jakoby po dlouhodobém životě bez partnera ztratily životní šťávu. Mohou mi vyprávět, co chtějí, ale mne neošálí! Tvrdit, že jsou spokojené a šťastné tak, jak jsou, bez trvalých partnerů. Nahradily je pejskem nebo dětmi nebo vyplnily prázdno po partnerovi nějakou činností. Tak takhle dopadnout jsem nechtěla. Já chci, aby v mém životě zůstali pes psem, dítě dítětem a partner partnerem. To stejné jsem mohla vidět i na osamělých mužích. Svou nabytou svobodu - chodit každý den na pivo, mít každý den v televizi zapnutý sportovní kanál - by rádi po čase vyměnili za někoho hodně blízkého.
Kde se hledají partneři pro život?
Jdu hledat se řekne lehce. Ale jak a kde začít? Bylo to asi takhle: Přítelkyně mi tehdy sdělila nejčerstvější zprávu o naši společné kamarádce: „Už jsi to slyšela? Našla si muže." Nevěřícně a zároveň trochu závistivě se ptám: „A kde?" „Na internetu," odpovídá. „Kde?" ptám se ještě jednou, jako bych vůbec nerozuměla tomu, co říká. „Na internetu, jsi hluchá nebo co?" Ne, nejsem, ale někdy dělám, že jsem. Přece o seznamování na internetu vím už dávno, tak proč jsem si tam nedala už dříve nějaký inzerát?
„Určitě si udělej na netu v seznamce profil," ještě dodává přítelkyně, „to je dnes běžné, i já si ho tam dám." „Profil?" ptám se znovu a skoro to slovo při vyslovování hláskuji. Zní tak zvláštně. „Co to je?" zjišťuji. „No prostě takový inzerát, kde napíšeš, koho hledáš. Něco o sobě, kdo jsi a koníčky a tak. Jasný?" ptá se již mírně nervózně a upírá na mě ty své velké oči. „Jasný," odpovídám. I když můj výraz tomu neodpovídá. Snažím se však zkoncentrovat, protože jsou to cenné informace a mají teď pro mě životní důležitost.
Vyplodím ze sebe docela zásadní otázku: „A na jaké seznamce a kde ji najdu?" Tvářila jsem se důležitě, ale nijak mi to nepomohlo. Přítelkyně mě už dobře zná. Když je něco, čeho se bojím nebo se mi do toho nechce, dokážu popřít veškeré své IQ a vysokoškolské vzdělání, nadání i intuici. „Hele, nedělej ze sebe troubu, ty nevyhledáváš na netu, že nevíš, jak se takové věci hledají? Je jich tam hodně. Tak si nějakou najdi sama," dodává. A měla pravdu, našla jsem si seznamku bez problémů.
Seznamuji se přes internet. Jsem snad deviant?
Tak i na mne došlo, pomyslela jsem si. Zařadím se mezi ty tisíce zoufalců, co hledají své partnery na internetových seznamkách. I takovým pochybnostem jsem musela dát vale. Často jsem slýchala, že na seznamkách na internetu jsou jenom zoufalci, kterým se v reálu nedaří. Řekla jsem si, že až budu sedět vedle toho svého „zoufalce" a budeme se držet za ruce, bude mi srdečně jedno, co si kdo kolem myslí!
Opakování - matka moudrosti:
Máte rozhodování za sebou? Ještě ne? Zkusme si to zopakovat spolu:
• Zvážila jsem, jestli je mi situace bez partnera příjemná, anebo někde vnitru po něm toužím. Jasné rozhodnutí mne lépe vedlo k cíli.
• V dnešní době je seznamování na internetu zcela normální. Tak normální, jako bylo před sto lety seznamování na tancovačce. Kdyby tenkrát existoval internet, předešlo by se častým rvačkám, jež byly při seznamování na tancovačkách častým jevem. Každý způsob seznamování má své výhody a nevýhody. Seznamka na internetu má pro mne obrovskou výhodu, že se mohu seznámit mnohem rychleji.
• Seznamek na netu je skutečně dost. Jde o to najít si tu, která mi nejlépe vyhovuje.
• Jděte do toho a nebojte se předsudků o seznamkách! Nejsou tu jen pro zoufalce, kteří už nevědí, kudy kam. V dnešní době je to jeden z běžných způsobů seznamování.
• Díky inzerátu se mohu seznámit s někým, kdo naprosto změní můj život a udělá ho mnohem zajímavějším a bohatším.
V příštím díle se podíváme na situaci Rozvod... a co dál?
Hana Vovsová (více o ní zde)
Autor: Redakce PŽ
Bohužel zde nejsou žádné komentáře.