Zpětná vazba v pracovním prostředí. Říkáte, co si myslíte?

Existuje řada učebnic, skript, školení a přednášek, které zdůrazňují vysokou důležitost komunikace ve firmách a společnostech. Zdůrazňují nutnost předávání informací o stavu zadaného úkolu či projektu, o plánech, strategiích a novostech, které se v dané firmě chystají.

Profesně správně nebo lidsky?

Proudící komunikace a zpětná vazba je skutečně naprosto stěžejní. Nadřízení získávají informace o stavu projektu, který řídí. Jejich tým zase naopak informace o tom, kam bude projekt dále směřovat. Přestože se komunikace ve firmách neustále trénuje a klade se na ni obrovsky důraz, stále nejsem stoprocentně přesvědčena o tom, že by všichni říkali to, co si doopravdy myslí. Zaměstnanci jsou trénovaní na to, aby podávali zpětnou vazbu tak nějak profesně, nikoli už ale lidsky - tedy aby řekli, co si o dané věci skutečně myslí. A tahle situace má mnohem horší důsledky, než by se na první pohled mohlo zdát.

Pojďme se podívat na jednu z mnoha situací, ve kterých právě tohle nepředání skutečného názoru probíhá. Určitě mnoho z vás už zažilo situaci, že jste dostali od šéfa přidělenou práci, která ale nenáležela do vaší pracovní náplně. Kolik z vás mělo odvahu s ním tuto situaci prokonzultovat a říct na rovinu, jak se cítíte? A to obzvlášť v případě, že jste v zaměstnání, o které opravdu stojíte a nechcete o něj přijít, nebo v zaměstnání, kde hrozí propouštění či restrukturalizace?

Odmítnout či neodmítnout?

 
Věřím, že někteří si dokážou s takovouto situací poradit ke své spokojenosti, ale určitě ne všichni. Co se ve vás v takové situaci odehrává? Nejdříve se zarazíte nad tím, cože to po vás šéf vlastně požaduje. Poté dochází ke zvažovaní variant, co tedy dělat dál. Říct šéfovi, že se mi to nelíbí, a riskovat jeho hněv a možný vyhazov z práce? Obzvlášť v době pracovní krize? Nechat to tak být? A to budu dělat něco, za co nejsem placený/á? Jenže strach vás většinou dožene k tomu, že nad celou situací nakonec mávnete rukou a práci beze slova uděláte s tím, "že se přeci pro jednou nic nestane". Jenže ono takové „pro jednou" může mít mnohem větší následky, než si v tu chvíli umíme vůbec představit.

Jednak se celá situace bude s velkou pravděpodobností opakovat a šéf může hned druhý den přijít se stejným požadavkem. A pokud pořád mlčíte a práci vykonáváte, přijde za týden zas a za měsíc znovu. Šéf totiž nedostal zpětnou vazbu o tom, že něco není v pořádku. Naopak vidí, jak práce pěkně odsýpá.

A pak nastává ještě další problém. Pokud jste udělali něco, s čím nejste vnitřně psychicky úplně vyrovnaní, tento nepříjemný pocit ve vás zůstane a vy jej budete potřebovat ventilovat. Je tedy docela možné, že třeba druhý den ráno šéfa pěkně nabroušeně pozdravíte nebo se mu při komunikaci nebudete dívat do očí a mnohé jiné, čím budete chtít vyhnat hněv, který ve vás je. Problém je ale v tom, že tímto postojem nejvíce škodíte zase jen sami sobě a můžete si vztah se svým nadřízeným touto cestou pěkně pokazit.

Vždy vyjádřete svůj názor

Šéf, který vůbec nedostal zpětnou vazbu o tom, že se zaměstnanci něco nelíbí, tak vůbec nebude chápat, proč se k němu jeho podřízený takto chová. Příčinou celého problému je právě to, že zaměstnanec ve chvíli, kdy potřeboval, nepředal jasnou zpětnou vazbu. Profesní ano - úkol převzal a splnil. Ale lidskou ne - neřekl, jak se u toho doopravdy cítí.
 
Kromě toho, že jste nedali svému šéfovi vědět, jak se cítíte a jaký je váš názor, se také ale nikdy nedozvíte, proč jste takový úkol vlastně dostali. Těch důvodů může být několik. Může to být tak, že váš šéf je zaneprázdněný a prostě si v tu chvíli neuvědomil, komu úkol zadává, a nepřemýšlel nad tím, zda je nebo není ve vaší kompetenci. A třeba i předpokládal, že pokud by úkol váš nebyl, tak se ozvete.

Nebo doopravdy zkusil vám dát práci navíc, aby zjistil, jestli budete ochotni pracovat navíc a zadarmo. A vy s vaším mlčením jste s jeho strategií souhlasili. Nebo může nastat třeba úplně jiná varianta, a to ta, že úkol, který nespadá do vaší pracovní náplně, je třeba průzkumem vašich dovedností v případě, že by vedení zvažovalo váš další kariérní růst. Tohle se ovšem nikdy nedozvíte, pokud v dané situaci nebudete se svým šéfem komunikovat, a to profesně i lidsky.


Alena Budařová (více o ní zde)

Autor: Redakce PŽ

Facebook Vybrali SME Linkuj Google

Mohlo by Vás také zajímat:

• Úspěšná diplomka na čas: Tipy na zvládnutí velké výzvy
• Vydejte se na zahraniční motoexpedici plnou adrenalinové zábavy
• Jak trénovat pozornost u dětí?
• Těstoviny: nejznámější druhy italských těstovin

Zpět