Bruxismus – skřípání a vrzání zuby
Často ke mně do ordinace přicházejí pacienti s problémem, o kterém neví, jak ho řešit. Je to bruxismus - intenzivní skřípání zubů, při němž dochází k mechanickému opotřebovávání zubů a může vést až k poničení čelistního kloubu. Pojďme se tedy tomuto problému podívat na zoubek!
Bruxismus se projevuje se v různé míře u většiny populace. Podobně jako chrápání ruší skřípání postiženého ve spaní, ruší i jeho partnera. Pacienti se budí s bolestmi během spánku, a to jak s bolestmi kloubu, tak svalů v obličeji. Pokud pacient zatíná zuby i při vědomí - tedy ve dne např. při práci na počítači, tomuto stavu říkáme bruxománie. Jak sleduji, lidé, kteří bruxismem trpí, často o problému ani nevědí.
Příznaky bruxismu
Jak mohou lidé bruxismus odhalit? Stačí sledovat příznaky: bolesti čelistí, čelistního kloubu a hlavy nebo přecitlivělost zubů na kyselé a horké. Bruxismus je pozorovatelný často i u dětí, a to především v době infekčních onemocnění a při rozličných bolestech. Po nemoci zpravidla bez následků zmizí. Většina dětí z toho ale vyroste a onemocnění nemá vliv na čelistní kloub.
K dispozici je široká škála zásahů či léčebných metod, které se používají k léčbě příznaků tohoto onemocnění. Jsou to například rehabilitační techniky. Cílem je rozvíjet a posilovat svaly a nastolit jejich rovnováhu. Další metodou, která se používá, je užití léků, zejména svalových relaxancií, antidepresiv, léků uklidňujících a léků k léčbě úzkosti.
V minulosti byly take zkoumány různé psychologické přístupy, jako jsou psychoanalýza, autosugesce, hypnóza, progresivní relaxace, meditace, selfmonitoring či spánková hygiena. Byly také zkoušeny metody autosugesce před usnutím typu "Já se probudím, když začnu skřípat zuby," což jistě není vhodná metoda, protože naopak přispívá k zvýšení nespavosti.
Jak skřípání zubů léčit?
V oblasti hygieny spánku je dobré se vyhnout stimulantům (čaj, káva, cigarety) několik hodin před spaním a udržovat pravidelný rozvrhu, což podporuje lepší spánek. Lepší spánek znamená, že člověk stráví více času v hlubší fázi spánku. Skřípání zubů se totiž vyskytuje hlavně v lehčích fázích spánku. Biofeedback pracuje na předpokladu, že se pacient může "odnaučit" toto chování při vědomí. Pacient trénuje pomocí kontrolních vizuálních zvukových signalů - tedy pomocí zpětné vazby. Nicméně tyto metody mohou být užitečné pro denní bruxismus, ale jejich účinnost je nemožná u pacientů s bruxismem ve spánku.
Další technikou jsou zábrusy žvýkacích plošek, které mají za cíl harmonizovat skusovou rovinu a uvést ji do rovnováhy. Tato technika je však nevratná a nedoporučuje se jako první krok k odstranění bruxismu. Navíc o jejím účinku neexistují žádné vysoce kvalitní důkazy.
TIP: Dokonalý úsměv za pár týdnů? Vyzkoušejte léčbu neviditelnými rovnátky.
Mezi nejčastější - symptomatickou - a účinnou léčbou patří ochrana zubů okluzní dlahou. Jedná se o pryskyřičné "tlumiče" proti nárazům zubů o sebe - tedy proti sebepoškozování. Tyto dlahy doporučuji při komplexní léčbě, kdy s pacientem pracuji na odhalení skutečné příčiny - tedy příčiny stresu, kvůli němuž ke skřípání zuby dochází.
Je potřeba nalézt a odstranit příčinu problému
Nejdůležitější je podle mého názoru odstranění příčiny onemocnění. Zní to logicky, nicméně po příčině se musí pátrat. Mezi příčiny bruxismu patří stres a úzkost. Klienta se tedy cíleně ptám už při první návštěvě, kdy přesně zuby zatíná, pokud je to během dne. Setkávám se tak s různými odpověďmi - např. v práci při náročném úkolu, v situacích, kdy je takzvaně zapotřebí zatnout zuby a něco vydržet. Každý příběh je individuální a je třeba, aby klient spolupracoval na odhalení příčiny. Než příčinu s klientem odhalíme, nosí pacient zmíněnou dlahu.
U dětí je většinou příčinou nervové napětí nebo zlost. U starších dětí problémy ve škole nebo změny v osobním životě - nový sourozenec nebo nový učitel. Dokonce hádka s rodiči nebo se sourozencem může způsobit stres a následně skřípání zubů a svírání čelistí. Podle mé zkušenosti je to projev nějakého zatěžkávacího období v životě dítěte. I tady se příčina může objevit v rozhovoru s rodičem.
Někteří pacienti o tom, že skřípou zuby, ani nevědí. Po upozornění na tento problém však přicházejí na další návštěvu se zjištěním, že si toho všimli. Podle mé zkušenosti jsou známky opotřebení patrné již v časném stádiu a přesto někdy zůstávají bez povšimnutí ze strany lékaře i pacienta. V ordinaci vidím těchto případů čím dál tím více. Následky se řeší těžko, protože ztráta nejtvrdší tkáně lidského těla je těžko opravitelná a tato lidská tkáň neregeneruje. I pokud vám zubní lékař nahradí ztracenou tvrdou tkáň, není vyhráno, pokud toto onemocnění dále trvá. Může dojít ke znehodnocení náhrady - např. korunky nebo výplně.
Je stres normální?
Když s pacienty vedu rozhovor o možné příčině zatínání a skřípání zubů, někteří mají pocit, že je stres prostě normální. S tím sice souhlasím, ale vždy je třeba ho nějakým způsobem zpracovat. Podívat se na to, co stres způsobuje, jak se k němu stavíme, jak ve stresové situaci jednáme. Toto považuji za zdravé chování vedoucí ke zdraví. A o zdraví jde především.
Jedna moje klientka má tyto problémy již odmalička a příčinu bruxismu u sebe vnímá jako potlačování sebe sama a následný přetlak. Všimla si, že když je v psychické pohodě, zuby neskřípe. Pacient, který se stresem pracuje, je schopen v krizových situacích svůj model chování změnit a podle mé zkušenosti mnohem více přebírá zodpovědnost za svoje zdraví a lépe vnímá signály vlastního těla. Proto léčba bruxismu, kterou používám ve své ordinaci já, je spojení léčby okluzními dlahami a revize stresových podnětů a modelů chování pacienta ve spolupráci s lékařem.
Jitka Kovářová (více o ní zde)
Autor: Redakce PŽ
