Živý plot
28.7.2009 | autor:
Tak jako si pejsci značí svoje teritorium vlastní močí, značí si lidé to svoje pomocí plotů. Nejčastěji se ploty vyrábějí ze dřeva nebo kovu. Zcela specifickým způsobem je vytváření oplocení pomocí rostlin. Takzvaný živý plot, jako ho známe ze zámeckých zahrad, si můžeme snadno vypěstovat i kolem vlastního rodinného domku. Koncepce
První, co si musíme rozmyslet, je výška plotu. Pokud z něj hodláme mít ochranu před vnějším světem, neměli bychom jít s výškou pod dva metry. Takto vysoký rostlinný plot nepůsobí stísněným dojmem, chrání před hlukem a prachem. Narozdíl od plotů z klasických materiálů si na živý plot budeme muset chvíli počkat. Nižší výška plotu se hodí k olemování květinových záhonů nebo cestiček. Svou nenápadností nenaruší ráz zahrady nebo ulice, ale pouze vytvoří nenásilný předěl.
Údržba ano či ne?
Živé ploty je obvykle nutné udržovat, a to každoročním střiháním a tvarováním. Existují také varianty porostů, které zástřih nepotřebují. Jsou také snadno k sehnání, musíte ale počítat s tím, že zaberou poměrně hodně místa.
Z jehličnanů se nejčastěji používá jalovec, tis, zimostráz, túje nebo cypřišek. Jsou odolné vůči zimě a zastřihávají se v létě. Některé opadavé stromy a keře vhodné na živý plot vykvétají, proto není dobré je stříhat ke konci léta. Listnáče dorůstají snadněji než většina jehličnanů. Nejlépe se budou vyjímat buk, habr, bobkovišeň, líska, javor, ptačí zob nebo mochna husí.
Sázení a zastřihávání živých plotů je poměrně náročná činnost vyžadující odborné znalosti a správné náčiní. Dříve než se pustíte do práce, věnujte nějaký čas shánění rad, návodů a doporučených postupů.
Autor: Redakce PZ
Bohužel zde nejsou žádné komentáře.