Školské reformy a historie vývoje školství
V tomto článku chci díky jednoduchému historickému přehledu vývoje vzdělanosti v našich zemích nastínit, jak tato potřeba, tedy potřeba vzdělanosti, vznikala, jak souvisela s vývojem společnosti a jaká souvislost je mezi školskými reformami a vývojem společnosti dnes.
Potřeba vzdělanosti - gramotnosti, která sestávala ze znalosti číst, psát a počítat - souvisela se vznikem měst v Evropě během 12. století. Vznikající města sloužila jako obchodní střediska a obchodníci a řemeslníci museli kromě svého povolání alespoň částečně zvládat čtení, psaní a hlavně počty.
Za vlády Karla IV. vznikla vzdělávací síť tzv. partikulárních škol, které odpovídaly nižšímu gymnáziu pro hochy. Není překvapením, že se církev snažila mít tuto síť pod kontrolou. V 15. a 16. století nastal velký rozkvět vzdělanosti a čtení, psaní, počty a základy úcetnictví se staly v měšťanské společnosti nutností. Zajímavostí je, že v 2. polovině 15. století byla čeština jedním z nejrozšířenějších jazyků ve střední Evropě.
Tereziánská reforma školství
Důležitým mezníkem byla tereziánská reforma školství, která svým způsobem reagovala na ekonomickou nutnost změny způsobené postupným odklonem od feudálního uspořádání výroby k manufaktuře a která odpovídala tehdejší převládající filozofii osvícenství. Do té doby bylo vzdělávání spíše individuální záležitostí. Se zavedením povinné školní docházky, která ovšem v prvních letech nebyla úřady striktně vyžadována, převážila hromadná forma výuky. Rozsáhlá síť základního školství byla vybudována až v 60. letech 19. století.
V současné době probíhá také reforma školství, o jejichž cílech a průběhu se lze dočíst na webových stránkách Ministerstva školství a tělovýchovy. Ve zkratce jde zejména o změnu obsahů a cílů vzdělávání tak, aby se žáci naučili pracovat s informacemi a zvládli tzv. klíčové kompetence, které jim mají usnadnit život v současné společnosti. Jednotlivé předměty nejsou vyučovány podle osnov, ale podle tzv. rámcového vzdělávacího programu, který propojuje poznatky z různých předmětů a je variabilní ve výběru učiva.
Jak je to se současnou reformou školství?
Jedním z nových bodů této reformy je i návrh smluv mezi rodiči a školou, které by podle ministra školství Josefa Dobeše mohly napravit současnou nekázeň a agresivitu žáků ve školách.
Samotní učitelé mají dle diskuzí na profesních portálech na tuto smlouvu různé názory. Někdo vidí ve smlouvách výhodu, jiný je má za další byrokratický krok ministerstva. Většinou se ale všichni obávají samotné realizace náplně těchto smluv.
Potřeba vzdělanosti a vzdělávací systém se v historii měnil v závislosti na potřebách společnosti. Řemeslníci potřebovali umět nejen své řemeslo, ale i základy gramotnosti, se změnou procesu výroby se měnila i struktura vzdělávání. V současnosti je zřejmé, že škola nemá takový vliv a takové místo, jaké měla v minulosti. Příčinou podle mě ale nejsou agresivní děti, ale zaostalost školství za vývojem společnosti.
Zmíněné smlouvy vnímám jako snahu resuscitovat autoritu společenské role učitele bez ohledu na to, kdo se za tou rolí skrývá. V tomto bodě celé reformy mám za to, že se nechce měnit škola, naopak škola chce měnit rodiče a jejich přístup ke škole. Nikde v historii jsem ovšem nenašla, že by to takto někdo vyzkoušel a fungovalo to.
Jana Janáková (více o ní zde)
Autor: Redakce PŽ
Bohužel zde nejsou žádné komentáře.