Diplomová práce, stres a zdraví studentů: proč se vyplatí hledat chytrá řešení

Tím, jak procházíme životem, sbíráme nejrůznější zkušenosti všeho druhu - máme například zkušenost s dospíváním, zkušenosti pracovní, zkušenosti matky na mateřské, hospodyně, plánovačky rodinných výletů, zkušenosti finančního ředitele, zkušenost, jak vyřezat lodičku či ušít panence šaty... Každý jsme v něčem jedinečný, jsme osoba s jedinečnou kombinací zkušeností.

Jste rodičem malého děťátka a pořád ještě k němu v noci několikrát vstáváte? Jednou podat vypadnutý dudlík, podruhé pochovat a donést Sunar, pak zase chytit za ručičku a počkat, až děťátko usne. Je to pořád dokola. Výsledek je, že vy se pořádně nevyspíte a děťátko nemá žádný režim.

Existuje řada učebnic, skript, školení a přednášek, které zdůrazňují vysokou důležitost komunikace ve firmách a společnostech. Zdůrazňují nutnost předávání informací o stavu zadaného úkolu či projektu, o plánech, strategiích a novostech, které se v dané firmě chystají.

Každému z nás alespoň trochu záleží na tom, co si o něm lidé myslí. Je, ale dobré se tím vždy řídit? Jak důležitý je právě pro vás názor okolí na vaše chování, myšlení či styl oblékání? Mnohdy se díky radám blízkých můžeme poučit, ale přeci jen, zrovna tady platí více než kde jinde - všeho s mírou! Takže pokud právě vám někdo z vašeho okolí řídí váš vlastní život, je dobré právě teď říci stop a začít se řídit podle sebe.

Je druhý měsíc poté, co nastoupily děti do školky po prázdninách. Nastoupily nové děti, i ty, které už do školky chodily. Jejich chování mě inspirovalo k napsání tohoto článku. Mám totiž pocit, že ve většině rodin je dítě středobodem vesmíru, kolem kterého se vše točí: máma, táta, babička, dědeček, případně starší sourozenci. Jako by existovalo nepsané pravidlo: být k dítěti hodný a vše řešit po dobrém. Opravdu je ale tohle pravidlo užitečné?

Co můžeme či nemůžeme u svých dětí ovlivnit výchovou? Chci se vámi podělit o povídání s jednou maminkou - potkaly jsme se na dovolené a vyprávěla miě o svých třech synech, kteří jsou dnes ve věku sedm, deset a dvanáct let. Společně jsme se zamýšlely nad tím, jak se který dokáže projevit a postarat se sám o sebe. Její zkušenosti by mohly být mnohým maminkám prospěšné.

Možná to znáte z vlastní zkušenosti - na jedno vaše dítě stačí trochu zvýšit hlas a už se rozbrečí a s druhým nezamává ani křik, který je slyšet až u sousedů. Nedávno u mě byla na konzultaci jedna klientka s problémem, že ji její rok a půl starý syn neustále kouše i přes opakované vysvětlování, že se to nedělá. Se starší dcerou problémy nikdy nebyly, naopak od ní tehdy všichni vyzvídali, jak to dělá, že má tak hodné dítě. Paní je od povahy mírná, nemá ráda konflikty ani na někoho zvyšovat hlas, či dokonce křičet. Jenže na syna vlídnost a domluva nezabírá. Co s tím?

Tento článek chci věnovat češtině a pokusit se na tento jazyk a jeho literaturu podívat jinak než pouze kriticky. Mnoho lidí a možná i vy sami můžete mít pocit, že úroveň češtiny upadá a že dnes už nikdo pomalu nemluví spisovně. Jsou ovšem momenty v naší literatuře a vlastnosti češtiny, na které můžeme být právem hrdí, a to bez ohledu na to, jaká je v současnosti úroveň našeho jazyka.